Máme zavřeno aneb Jeden z omylů
Jeden týden v životě ředitele. Malý krůček pro knihovnu, velký skok pro ... Hlava otevřená, snad se tam vše poskládá tak, jak má.
Den první
V pondělí, zavírací den, jsem zažila vykázání čtenáře z knihovny na vlastní kůži. Měli jsme u nás sraz seniorů, doběhla jsem právě včas, abych babičky a dědečky pozdravila. Organizátorka akce z domova důchodců mě velice poctivě a razantně z knihovny vykázala, protože je zavřeno a pořad je pro seniory. Pochválila jsem ji, jak pěkně hájí pozice a zároveň uvedla v rozpaky. Nemyslela jsem to zle, ona snad také ne ;-)
Den druhý
Den porad našeho zřizovatele. Nikoho nenapadlo, že informace: "Schůze je tam, kde bylo výběrko," může přinést nějaká překvapení. Dokázala jsem to! Došla jsem bez okolků zrovna na schůzi starosty. Kupodivu to nějakou chvíli nikomu žádné starosti nedělalo. Opět jsem byla vykázána do správných mezí.
Den třetí
I v Táboře máme své komplikované občany. A chodí do knihovny. Znám je zatím jen z dálky a z vyprávění. Čekám, kdy naplní svá slova a vyrazí dobývat novou ředitelku. Zatím dorazila jedna a zřejmě rekognoskovala terén, vzájemně jsme se na sebe usmívaly a v duchu si řekly: "Uvidíme!"
Den pátý
Rozbitá čtečka. Myslela jsem si, že čtečku dokáže rozbít jenom Dond. Ale ne. Oprava rozsypaného displeje stojí 3000 i s DPH, kdybyste to chtěli zkusit. Prosím, v tom případě nebuďte čtenářem naší knihovny a čtečku si na to od nás nepůjčujte, děkuji.
Den šestý
Spanilá jízda po knihovnách. Čímž bylo dáno, že všechny návštěvy táborské si povinně udělají výlet do Sobíku. Neuvěřitelná knihovna. V hradě! Nutno vidět, zažít, ohmatat.
Jak říká přítel plyšák a bratři Mašínové: Zatím dobrý!
Přidat komentář: